Leden 2011

Neprofesionální focení vlastních dětí

9. ledna 2011 v 13:49 škola fotografie
marjanka
Tak jsem se tu dlouho neukázala. A klasická je má výmluva - matka na mateřské nemá vůbec žádný volný čas. No ono je to fakt trošku pravda, ale občas je potřeba dětičky odložit a třebas napsat příspěvek do svého blogu.
Naštěstí děti jsou pro mě vítaným objektem fotografie, tak si ani nemohu stýskat, jako mnoho amatérských fotografů, nad tím, že není co fotit a nápady nepřicházejí.
Na rozdíl od profesionální fotografie, jakou zákazníci očekávají, se při neprofesionálním focení vlastních dětí mohu odvázat, fotka nemusí být úplně ostrá, pozadí dokonalé a barvy stoprocentně vyvážené ... všichni rodiče to znají: hlavně aby bylo na fotce vyjádřeno to, co vidíme každý den - veselé tvářičky, typické úsměvy a pózy, no zkrátka "babulka" taková/takový, jak si jej chceme uchovat ve vzpomínkách.
Tak tedy rady mírně zkušené fotografky a začínající matky v této chvíli zní:

1) foťte, foťte, foťte - na promazávání a upravování fotek bude snad v budoucnu dost času, focení už nedoženete, dětský čas utíká neuvěřitelně rychle. Oběd počká, focení ne.

2) pokud nemáte super blesk, najděte si doma velké okno a při zatažené obloze máte téměř ideální podmínky k focení (viz fotky vedle) - můžete tak použít i delší čas a třebas se podaří zachytit i radost z pohybu, kterou děti mívají)

3) když fotíte, naučte se nekoukat do hledáčku nebo na displej, ale na dítě. Nechejte si větší prostor na fotce pro eventuální výřezy (dnešní foťáky mají dost pixelů, tak vás jejich ztráta nemusí mrzet). Když totiž koukáte do foťáku, dítě má především udivený výraz, když na něj děláte opičky, ono vám opičky vrací. A o to přece jde. Řešením je samozřejmě focení za účasti otce, který je nepřeberným zdrojem opiček, ale ten, bohužel, ne vždy je po ruce.

4) Nabitý foťák s prázdnou kartou a přidělaným bleskem mějte pořád při ruce, děti nečekají, až vy se nachystáte. A každý přece chce mít zachycené ty nejzajímavější okamžiky.

5) Pokud máte takovou profesionální "krávu" foťák jako já, pořiďte si něco do kapsy, neboť do parku celou výbavu nosit nebudete a pak toho budete litovat.

6) Zkuste dát do fotky příběh. I za dvacet let můžete vyprávět, jak jste jeden den otevřenou knihu sice ještě zachránili, ovšem hned druhý den jste, byvši přilákáni podezřelým tichem, zjistili, že 2 listy z oblíbené knihy podlehly zkoumavým pacičkám a puse vaší ratolesti.

.... no a já mám pocit, že zatím dětem nejvíce sluší černobílá varianta.
dudel


cteni


                                                          
Zatím se loučím, další postřehy budou následovat.